Při procházce (25.2. odpoledne 15 - 19h) mě příroda opět pořádně překvapila, poskytla mi totiž pěknou podívanou. Potkala jsem pastýře oveček a koz, zastavila se a zírala s úžasem,... bylo tak to obyčejné a přitom nádherné. Prakticky ještě stále skoro ve městě a přitom vrženi najednou jakoby někam jinam, do klidu a souznění. A pak asi za půl hodinky se nade mnou vznášel snad pastýř nebeský, jako by mi chtěl sdělit, že takhle, to co cítím, že to je správně. Za ním hned se ukázal v nebeské modři anděl a pomalu v nezměněné formě plul směrem k západu ke slunci, až se roztáhl a rozplynul v malé ale krásné duze, a já jsem cítila, že nás chrání bytosti, které nejsou z tohoto světa, a které nám různým způsobem o sobě dávají vědět. Záleží jen na nás... :-)
 |
tady jsem zachytila ještě něco jiného, bílá šmouha zeshora směrem dolů,
celkem na třech fotkách hned za sebou |
 |
| šmouhy, která je vidět i tady jsem si všimla až při dávání na blog :-) |
 |
| pozemský pastýř se svýma ovečkama... |
 |
| nebeský pastýř se svojí ovečkou... |
 |
| andílek na mořské vlně |
 |
| a nakonec se objevila jen na kratičkou chvíli přímo nad námi duha |
...
